Díky terapii jsem celkově vnitřně mnohem stabilnější a oproti dřívějšku mnou zatřese podstatně méně věcí. Jsem o něco jemnější a v chování snad občas klidnější. Ale hlavně, mnohem lépe vnímám samu sebe a začínám sama sebe takovou přijímat a před sebou i okolím si začínám prosazovat to co opravdu chci. A to je určitě ta nejzásadnější změna. Když se ohlídnu za mou terapií, pak to beru hlavně jako “probuzení”. Po skončení našich setkání jsem si uvědomila jak neskutečně důležité toto probuzení bylo, jak jsem se před tím vůbec neznala a “nebyla se sebou, nevnímala se”. Pomohlo mě to nastartovat v práci na sobě samé.
Alice, referentka
Zveřejněno 31. 1. 2014